Daně z kryptoměn: jak to funguje v Evropě

Daně z kryptoměn: jak to funguje v Evropě

Investice do kryptoměn v posledních letech rychle rostou. S cílem vytvořit prostor pro jejich fungování a zabránit stínovému obratu finančních prostředků definovaly evropské země daňová pravidla pro občany, kteří provádějí transakce s kryptoaktivy. 

Probrali jsme vlastnosti a rozdíly mezi daňovými režimy jednotlivých zemí a určili státy s nejpříznivějším a nejpřísnějším investičním prostředím.

Proč je třeba platit daně z kryptografických transakcí?

Většina evropských zemí vyžaduje placení daní ze zisků z kryptoměn a existuje pro to několik vážných důvodů:

• Daňový režim finančních aktiv: kryptoměny jsou ve většině zemí považovány za finanční aktiva, a proto podléhají stejným daňovým pravidlům jako jiná aktiva, například nemovitosti nebo cenné papíry;
• zásada daňové rovnosti: zdaněním prodeje kryptoaktiv stát zajišťuje daňovou rovnost mezi daňovými poplatníky a bojuje proti daňovým mezerám;
• získání příjmu: zdanění podléhají veškeré příjmy z transakcí s digitálními aktivy, pokud nejsou výsledkem profesionální činnosti.

Současně je třeba poznamenat, že daňová pravidla pro kryptoaktivum se v jednotlivých zemích výrazně liší.

Jaké daně se vybírají z kryptoměn?

V Evropě existují dva typy daní z kryptoaktiv: z příjmu a z kapitálových výnosů.
 Když vyděláváte na kryptoměnách, dosahujete zisku. Možné zdroje příjmu:

• příjem mzdy nebo honoráře v kryptoměnách;
• příjem kryptoměny výměnou za zboží nebo služby;
• těžba a sázení kryptoměn
• airdropy;
• přijímání různých pobídek (například bonusů za doporučení v kryptoměnách).

V důsledku zcizení kryptoměny může dojít ke kapitálovým ziskům. Mezi možné případy patří např.:

• prodej coinů za fiat měnu (když prodáte kryptoměnu za vyšší cenu, než za jakou jste ji koupili);
• výměna jedné kryptoměny za jinou za účelem dosažení příjmu;
• nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu (to je vnímáno jako prodej kryptoměny).

Za uložení kryptoměn se neplatí žádné daně. To znamená, že pokud jste si koupili několik bitcoinů, abyste diverzifikovali své investiční portfolio a zvýšili své úspory, nebudete muset platit za jejich uchovávání v peněžence, dokud je nebudete chtít prodat..

Které země mají nejvyšší daňové sazby?

Dánsko je na vrcholu seznamu zemí s nejvyššími daňovými sazbami, které se pohybují od 37 % do 52,06 %. Následuje Švédsko se sazbou 30 % a Portugalsko se sazbou 28 %.

Dalších deset míst v žebříčku obsadily následující země:

• Rakousko (27,5 %);
• Itálie (26 %);
• Irsko (20-40 %);
• Lotyšsko (20 %);
• Slovensko (19-25 %);
• Polsko (19 %);
• Česká republika (15-23 %);
• Maďarsko (15 %);
• Chorvatsko (10 %);
• Bulharsko (10 %).

Až donedávna bylo za nejoblíbenější zemi, kde nebyly kryptoměny zdaněny, považováno Portugalsko. Od roku 2023 se v této zemi uplatňuje 28% sazba na krátkodobé zisky z kryptoměn držených po dobu kratší než jeden rok. Dlouhodobé zisky jsou stále osvobozeny od daně, stejně jako kryptoměnové burzy a NFT transakce. Odměny za sázení a těžbu se nyní považují za příjmy z podnikání a zdaňují se podle komerčních daňových sazeb.

Které země mají nízké daně z kryptoměn?

Pod Bulharskem se v žebříčku nachází Litva (se sazbou daně od 5 do 20 %), Belgie (0-50 %) a Finsko (0-34 %). Tyto země mohou za určitých podmínek uplatňovat sazbu daně ve výši 10 % nebo nižší. Za nimi následují následující evropské země:

• Nizozemsko (0-31 %);
• Francie (0-30 %);
• Španělsko (0-26 %);
• Lucembursko (0-25 %);
• Rumunsko (0-10 %).

V některých zemích je sazba daně z kryptoměn 0 %. Investoři jim mezi sebou říkají „daňové ráje“. Mezi tyto země patří Malta, Kypr, Řecko, Slovinsko, Estonsko a Německo.

Pokud jde o Německo, existuje jedna výhrada: sazba daně bude 0 %, pokud je kapitálový zisk nižší než 600 eur nebo pokud investor kryptoměnu držel déle než rok před prodejem.

Podobný systém má i Lucembursko. Držitelé kryptoměn, kteří drželi aktiva méně než šest měsíců, jsou od daně osvobozeni, zatímco všichni ostatní musí zaplatit 25 % z kapitálového zisku získaného z prodeje.

Proč se daňové sazby v jednotlivých zemích liší?

Například ve Francii, pokud zisk z kryptoměn nepřesáhne 305 eur, se daň nevybírá. Ve všech ostatních případech platí jednotná sazba 30 %, která se skládá z daně z příjmu (12,8 %) a daně ze sociálního zabezpečení (17,2 %). V Dánsku jsou transakce s bitcoiny a altcoiny zdaněny sazbou až 52,06 % (37,1 % pro příjmy do 74 300 EUR a +15 % při překročení této částky).

Rozdíly v daňových režimech mezi jednotlivými zeměmi lze vysvětlit čtyřmi faktory:

• národní daňová legislativa: každá země má svůj vlastní systém se specifickými pravidly, která určují, jak se má s příjmy z kryptoměn zacházet;
• klasifikace kryptoměn: v některých zemích jsou kryptoměny považovány za finanční aktiva, zatímco v jiných za komodity, což ovlivňuje daňové sazby;

Daňové a politické cíle: některé země se rozhodly přijmout příznivější přístup ke zdanění, aby podpořily přijetí kryptoměn, zatímco jiné se snaží udržet fiskální stabilitu tím, že odrazují investory do kryptoměn;

• mezinárodní spolupráce: Evropané vypracovali některá opatření mezinárodní spolupráce s cílem harmonizovat daňová pravidla, ale ne všechny země je uplatňují v plném rozsahu. 

Jako majitelé kryptoměn byste měli rozumět specifikům zdanění, abyste optimalizovali své investice na evropském trhu a vyhnuli se sankcím.